Jsem vizionář a cílevědomý člověk… Progress a naplňování vlastních cílů mě vždycky bavilo a baví neustále, ač mám k nim dnes odlišný postoj než kdysi. A o tom, jak to bylo kdysi a jak jsem si krásně stála v cestě, bude tento článek. Třeba se v něm najdeš.
Když je cesta k cíli dlouhá…
Vždycky mě podvědomě odrazovaly dlouhé cesty k mým cílům. Snažila jsem se racionálně si upravovat své strategie tak, aby to více ladilo se mnou. Cíle si rozdrobovat, připomínat si to, proč to vlastně dělám a proč je to pro mě důležité… Ale často se stávalo to, že jsem selhala, a dřív, než jsem se pustila do práce, jsem to vzdala.
Preferovala jsem aktuální potěšení před tím, abych dělala aktivity vedoucí k mým cílům. Preferovala jsem si dát si ten cheesecake v kavárně, protože jsem na něj měla strašnou chuť, a dietu jsem mohla přece začít od zítřka.
Preferovala jsem „dnes nezavolat na přidělené kontakty“, které mě mohly dovést k novým klientům na koučování. Preferovala jsem řešit aktuální problém, který ale vlastně nebyl vůbec důležitý, a tím odložit to pustit se do akce.
Někdo tomu říká prokrastinace, můj názor je ten, že prokrastinace jsou pouze skryté strachy v podvědomí, které jsou dost často nelogické. Podvědomí je plné nelogických vzorců chování, které když objevíme, ťukáme si na čelo.
Byla jsem nastavená na to zrazovat sama sebe a veškerým možným úsilím sabotovat sama sebe, což vedlo k silnému vnitřnímu konfliktu. Vědomě jsem věděla, co chci a proč to chci, ale v realitě jsem dělala vše pro to, abych to nedělala. A i když jsem to začala dělat, v půlce cesty, protože byla příliš dlouhá, jsem „na just“ udělala něco, co mě z dané cesty svedlo.
„Na just?!“ Ano, abych pocítila uspokojení ze zrazení sebe sama. Ač to zní naprosto nelogicky, bylo to tak. Podvědomí si vždy hledá cesty, jak se shodnout s realitou, a vede nás tak, aby si své modely utvrzovalo. V dětství jsem byla často zrazovaná různými formami, a tak si mé podvědomí tento vzorec nahrálo jako model reality.
Podvědomí vždy hledá způsoby, jak mít falešný pocit jistoty a kontroly. Tuto kontrolu si právě utvrzuje tím, že nás vede tak, abychom jednali v souladu s jeho vzorci, a cítilo tak, že je vše naprosto v pořádku. Když dojde ke konfliktu mezi realitou a jeho vzorci, spustí mechanismy, které vyhodnocují stav ohrožení.
To souvisí s obecným strachem lidí ze změn, protože změny, ač racionálně pozitivní, jsou pořád vstupem do neznáma. Náš plazí mozek je nastaven na přežití, a proto má potřebu mít vše (situace i lidi) pod kontrolou.
Nezajímá ho, jak moc racionální a logické to je (neokortex – část mozku, ve které je vyvinutá logika, naše vědomá mysl a racionalita, je vývojově mladší, a proto nás zvětší části ovládá právě podvědomí a plazí mozek) a v případě ohrožení se aktivuje a začne nás skrze emoce ovládat. Tyto emoce si ani nemusíme vědomě uvědomovat, můžeme je ale většinou cítit na těle – v oblasti od hlavy až po pás.
I v mé koučovací praxi se mi stává, že si s klienty nastavíme skvělé strategie, nablýskané cíle a aktivity, které je k jejich daným cílům dovedou, ale v realitě je nedělají. V ten moment využívám různé techniky pro práci s emocemi, abychom identifikovali, s jakým přesvědčením (většinou právě z dětství) je tato emoce spojená a měníme její význam.
Jak jsem se z toho dostala
Musely se mi tyto situace několikrát zopakovat, abych pochopila, že to není o mé vědomé mysli, ale že je potřeba jít hlouběji. Začala jsem pracovat s různými technikami, které mi pomohly zpracovávat své emoce a různé zážitky z dětství. Také jsem pracovala se svými vnitřními archetypy, zejména s vnitřním dítětem.
Obecně jsem se hodně pídila po příčinách těchto problémů, což ale může být dost ošemetné, protože jak jsem psala v tomto článku, můžeme se dostat do pasti osobního rozvoje, při které je velice pohodlné pracovat pouze na odstraňování příčin našich problémů, ale v realitě nic nezačneme podnikat. Proto je vždy užitečné se zaměřit pouze na to nejnutnější, ale příliš do toho nezabředávat.
I za cenu nekomfortu jít do akce, protože jedině ta způsobí reálné změny ve tvém životě.
A co ty? Jakým způsobem sabotuješ sám sebe?
Zdroj: Alessandra Lanzafame – www.selfdesigner.cz
Profesionální kouč a pomáhám lidem dávat jejich snům konkrétní datum, měnit jejich myšlení a využívat svůj potenciál tak, aby je jejich život bavil a naplňoval.