Jak efektivně zrazovat sám sebe – moje zpověď

Jak efektivně zrazovat sám sebe – moje zpověď

Jsem vizionář a cílevědomý člověk… Progress a naplňování vlastních cílů mě vždycky bavilo a baví neustále, ač mám k nim dnes odlišný postoj než kdysi. A o tom, jak to bylo kdysi a jak jsem si krásně stála v cestě, bude tento článek. Třeba se v něm najdeš. Když je cesta k cíli dlouhá… Vždycky mě podvědomě odrazovaly dlouhé cesty k mým cílům. Snažila jsem se racionálně si upravovat své strategie tak, aby to více ladilo se mnou. Cíle si rozdrobovat, připomínat si to, proč to vlastně dělám a proč je to pro mě důležité… Ale často se stávalo to, že jsem selhala, a dřív, než jsem se pustila do práce, jsem to vzdala. Preferovala jsem aktuální potěšení před tím, abych dělala aktivity vedoucí k mým cílům. Preferovala jsem si dát si ten cheesecake v kavárně, protože jsem na něj měla strašnou chuť, a dietu jsem mohla přece začít od zítřka. Preferovala jsem „dnes nezavolat na přidělené kontakty“, které mě mohly dovést k novým klientům na koučování. Preferovala jsem řešit aktuální problém, který ale vlastně nebyl vůbec důležitý, a tím odložit to pustit se do akce. Někdo tomu říká prokrastinace, můj názor je ten, že prokrastinace jsou pouze skryté strachy v podvědomí, které jsou dost často nelogické. Podvědomí je plné nelogických vzorců chování, které když objevíme, ťukáme si na čelo. Byla jsem nastavená na to zrazovat sama sebe a veškerým možným úsilím sabotovat sama sebe, což vedlo k silnému vnitřnímu konfliktu. Vědomě jsem věděla, co chci a proč to chci, ale v realitě jsem dělala vše pro to, abych to nedělala. A i když jsem to začala dělat, v půlce...
Kde opravdu nenajdeš své štěstí? 3 tipy, jak být šťastní hned teď

Kde opravdu nenajdeš své štěstí? 3 tipy, jak být šťastní hned teď

Čím to je, že někteří lidé jsou spokojení, a někteří, i kdybys jim nabídl neomezenou celoživotní rentu, tak budou akorát remcat a nic jim nebude dost dobré? Všichni chceme být šťastní (možná) a hledáme způsoby, jak toho štěstí dosáhnout. Doufáme, že po několika zmařených pokusech, situacích, které nevyšly podle našich představ, konečně na tu naši studničku štěstí narazíme… Nemůže se nám přeci věčně nedařit, ne? Vydáme se na cestu, při které věříme tomu, že štěstí je podmíněná komodita. „Určitě mi pomůže nové auto nebo mobil. Ne! Jsem sám a potřebuju vztah a založit rodinu, jinak šťastný nebudu!“ Začneme si plnit tyto cíle, které nás na chvíli uspokojí… a zjistíme, že ten naplňující pocit se opět vytrácí… je dočasný. Stanovíme si další a další mety, větší plat, lepšího přítele, nový dům a u každé z nich doufáme, že to bude to „ono“. Hledat štěstí vně je jako když se pes honí za vlastním ocasem Jak už jsem výše podotkla, pocit štěstí, naplnění a potěšení jsou dočasné, pokud je spojujeme s dosažením našich met. Je to úplně stejné, jako když jsme jako malé děti našly pod stromečkem vytouženou hračku – byly jsme štěstím bez sebe. Po čase nás vždy přestala bavit, zvykly jsme si na to, že jí máme a chtěly jsme jinou. V dospělosti to funguje úplně stejně, jen jsme ve výběru svých „hraček“ maličko náročnější. Princip ovšem zůstává. Žádná vnější okolnost, věc nebo dokonce konkrétní člověk nás nedovede udělat trvale šťastnými. Dokážou na chvíli nasytit naši touhu a přinést nám dočasně pocit uspokojení. Po čase se ale nespokojenost či pocit vnitřní prázdnoty opět vrátí. Výsledkem je, že nejsme nikdy trvale spokojeni se svým...
Taky děláš z osobního rozvoje sprosté slovo?

Taky děláš z osobního rozvoje sprosté slovo?

Jakožto milovník osobního rozvoje, který je mým koníčkem, a zároveň profesním zaměřením, jsem se setkala se spoustou lidí, kteří se na sobě snažili pracovat, nebo spoustu lidí, kteří se při slově „osobní rozvoj“ křižují a tvrdí, že ho nepotřebují. V tomto článku tě nechci přesvědčit o tom, že každý potřebuje osobní rozvoj, protože nejlepším rozvojovým nástrojem je dle mého život sám a zkušenosti z něj vyplývající. Tlak na to, abychom se rozvíjeli V dnešní době nemusíme řešit existenciální potřeby – to, co chceme a potřebujeme k uspokojení základních životních potřeb, si můžeme koupit v obchodě, netrpíme nedostatkem z tohoto hlediska. To nám dává prostor na přemýšlení o nesmrtelností chrousta a k tomu, abychom hledali nějaký vyšší smysl našeho života. Na tom není nic špatného, nicméně co si budeme povídat, osobní rozvoj se v posledních cca 20 letech (spíše v našich končinách, v USA i déle) stal ohromným trendem. Trh zaplavilo nespočet motivačních knih plných rad, jak máme žít náš život lépe, jak se stát úspěšnými, jak se zbavit všeho, co nám stojí v cestě k úspěchu a růstu. V dnešní době také existuje nesčetné množství seminářů, workshopů a kurzů, které jsou zaměřeny právě na toto. Pravda je taková, že se rozvíjíme a rosteme každou minutu našeho života. Život je nejlepším učitelem. Všechny vztahy, všechny události, které nás potkávají, jsou nástrojem pro náš růst. Můj názor (a filozofie) jsou takové, že v životě nic není náhoda a vše, co se nám děje, slouží právě k naší evoluci. To, kam směřujeme, a chceme směřovat, je zcela na nás. Osobní rozvoj je osobní právě z toho důvodu, že pro každého to znamená...
Proč uvězňuješ svou duši? Aneb iluze svobody, ve které žijeme

Proč uvězňuješ svou duši? Aneb iluze svobody, ve které žijeme

Tvoje duše je nespoutaná a pod nánosem všech tvých přesvědčení se ukrývá tvé pravé já. Tvé svobodné já. Pravděpodobně si svá pouta neuvědomuješ, protože s nimi žiješ již příliš dlouho. Jsi jako takový ptáček v kleci, kterého z ní tak dlouho nepouštěli, že už si na ní zvykl a nic jiného ani nezná. Iluze svobody Všichni si v životě volíme, co chceme, no ne? Každý den se rozhodujeme podle svého uvážení, jsme tedy svobodní… Hehe, to je ale velký omyl. Velmi málo lidí si uvědomuje, kolik z jejich každodenních voleb je podmíněno skrytými limitujícími přesvědčeními, která si v sobě neseme ÚPLNĚ VŠICHNI. Tato přesvědčení mohou mít velice hluboké kořeny a u mnohých ani nemusíš tušit odkud se vzaly – jejich původ si tedy nepamatuješ. Pak jsou tu jiná, více zřejmá přesvědčení, jejichž původ ti je pravděpodobně znám a jejich existenci si obhajuješ, jelikož vytváří tvé myšlenkové rámce. Ty vychází z rodiny, ze školy nebo se jedná o celospolečensky p ř i j a t e l n á přesvědčení. První příklad. Jsi žena a opustil tě otec v útlém věku, je pravděpodobné, že máš vnitřní přesvědčení, že tě každý partner opustí. Neznamená to však, že si to takto i interpretuješ, můžeš být žárlivá, manipulativní nebo mít potřebu nad partnerem kontrolu. Druhý příklad. Jsi muž a domníváš se, že jsou všechny ženy zlatokopky, protože ses setkal s několika takovými ženami – zde tedy obhajuješ své přesvědčení na základě zkušenosti, avšak si neuvědomuješ, že tohle tvoje přesvědčení právě do života přesně takové lidi přitahuje. Třetí příklad. Pokud nebudeme mít děti, nebudeme nikdy šťastní. Společnost se s dobrovolně bezdětnými lidmi velmi těžko smiřuje, a i proto ohledně tohoto kontroverzního tématu koluje mnoho limitujících přesvědčení, jako je právě...
5 důvodů, proč skutečně nemůžeme být šťastní

5 důvodů, proč skutečně nemůžeme být šťastní

Štěstí… muška jenom zlatá? Každý člověk hledá způsoby, jak být konečně šťastný. Nastavuje si různé cíle, chce dosahovat úspěchů, tráví čas s lidmi, se kterými mu je příjemně… V tomto článku se podíváme na 5 základních oblastí, které je potřeba uchopit, pokud se chceme dosáhnout toho kýženého štěstí trvale. Neumíme být sami Zvládání samoty je jednou z nejdůležitějších životních dovedností. Mnoho lidí zůstává v nefunkčních vztazích právě proto, že se bojí být sami. A mnozí další nešťastně nezadaní hledají lásku svého života téměř v každé osobě na ulici. Aby však mohl přijít do vašeho života kvalitní vztah, musíte nejdříve umět být sami. Může se vám to zdát nesmyslné, nicméně pokud sami se sebou nedokážete být ani vy sami, tak kdo jiný? Až poté, kdy budete mít zdravý vztah k sobě, jste připraveni na vztah s někým dalším. A než váš čas přijde buďte k sobě laskaví. Vezměte se na dobré jídlo, pečujte o sebe, poznávejte sami sebe, zjistěte, jací jste a co vás těší, a dělejte to, co vás naplňuje. Až si dáte skutečně 100 % a naplníte se až po okraj, zjistíte, že vlastně žádný vztah nepotřebujete, že jste šťastní, vystačíte si a přesně v tuto chvíli jste připraveni. Proto samotu berte jako dar a užívejte si jí. Je to čas pouze pro vás a ten si zasloužíte. Dáváme sami sobě a ostatním podmínky „Až dostuduji, měl bych si najít práci a pak budu šťastný.“ „Když uděláš to, co chci, budu tě mít rád.“ A takovýchto podmínek jsme schopni vymyslet stovky ba i tisíce, a přitom sami chceme být bezpodmínečně šťastní, bezpodmínečně přijímaní a bezpodmínečně milovaní takoví jací jsme, ale sami tyto kvality dát nedokážeme. Nikdy však nemůžeme dostat to,...
Autenticita? Nikdo ti neřekne, jak těžké to je…

Autenticita? Nikdo ti neřekne, jak těžké to je…

Já jsem opravdu nevěděla, jaký titulek tomuhle článku dát. A tak je autentický. Stejně jako obsah toho, o čem chci psát. Stejně jako každé slovo, které bouchám do klávesnice. Ale tímto nudným začátkem tě nebudu dál zatěžovat. Mou vizí je být zcela autentická, a tím být i svobodná. Svoboda je mou nejdůležitější hodnotou, a skutečně se to propisuje do všech oblastí mého života. Ke svobodě patří být i zcela sama sebou. Dělat to, co cítím, že je správně. Říkat lidem to, co si skutečně myslím. Říkat jim i to, že s nimi nesouhlasím. A vytyčovat si ty slavné hranice. A víš co? Ona to není taková p*del, jak by se mohlo na první pohled zdát. Proto to asi neumí všichni, a možná ani nechtějí. Docela to chápu. Máme strach lidi odmítat, protože nás nebudou mít rádi. Máme strach lidi kritizovat, protože jsme si vědomi toho, že ani my nejsme dokonalí a bojíme se jejich kritiky nazpátek. Protože přiznat si chybu, přiznat si, že všechno nezvládáme perfektně podle našich představ, ale hlavně představ ostatních lidí, je fakt výzva. Ale i toto umění nám pomáhá k tomu být o něco víc svobodní. Jenže když už seberu koule na to do těchhle věcí jít s respektem k tomu druhému, přinese mi to neskutečný pocit úlevy. Zároveň pocit toho, že nezrazuji sama sebe. Protože když se za sebe nepostavím, bude mě to hryzat dalších pár hodin, možná pár dní. A tomu věnovat svou energii nechci. Radši se v ten daný moment překonám, a jdu na věc. Co to vlastně znamená být autentický? Je to stav, kdy nekontroluješ sám sebe, svoje projevy, a to, co...