Sebeláska – tisíckrát skloňovaná a stále nepochopená. Jak jsi na tom ty?

Sebeláska – tisíckrát skloňovaná a stále nepochopená. Jak jsi na tom ty?

Sebeláska, dnes často skloňované slovo všude, kam se podíváte, přesto je stále považovaná za něco negativního, nežádoucího a často ji lidé zaměňují se sobectvím. Věty, jako ,,samochvála smrdí”, jsme nejspíš slýchali všichni a bohužel je stále moderní podrývat v lidech sebevědomí již od útlého věku. Navykli jsme si, že je normální si stěžovat na svůj vzhled, práci, život, prakticky na všechno. Nejhorší je, že jsme si na to navykli natolik, že pokud slyšíme, jak sám sebe někdo pochválí, když se mu něco povede, nebo že je někdo spokojený se svým vzhledem, prací (doplňte si, co vás napadne), považujeme takového člověka za namyšleného, nebo mu dokonce úspěch a štěstí nepřejeme, závidíme… V dnešním článku bych vám ráda představila svůj pohled na věc a vysvětlila, proč sebeláska nemá se sobectvím a namyšleností nic společného. Co je to tedy ta sebeláska?  Sebeláska není nic víc, než stav mysli, ve kterém chováte zdravou úctu a respekt vůči sobě samému. V praxi to znamená: · Přijímáte se takoví, jací jste fyzicky i psychicky · Znáte své silné a slabé stránky a uvědomujete si, že ty silné můžete rozvíjet a slabé optimalizovat · Dokážete se pochválit za své úspěchy a netrestat se donekonečna za své chyby · Řídíte se tím, co cítíte, že je pro vás nejlepší, a konáte tak, abyste neubližoval sobě ani ostatním · Pokud s něčím nesouhlasíte, nebo je vám něco nepříjemné, umíte říct NE · S nikým se neporovnáváte, protože si uvědomujete, že nejdůležitější je být nejlepší verzí sebe sama, tudíž se porovnáváte pouze se svým ,,včerejším” JÁ · Respektujete názory a svobodnou volbu druhých lidí, nemáte potřebu je povrchně soudit...
Jak efektivně zrazovat sám sebe – moje zpověď

Jak efektivně zrazovat sám sebe – moje zpověď

Jsem vizionář a cílevědomý člověk… Progress a naplňování vlastních cílů mě vždycky bavilo a baví neustále, ač mám k nim dnes odlišný postoj než kdysi. A o tom, jak to bylo kdysi a jak jsem si krásně stála v cestě, bude tento článek. Třeba se v něm najdeš. Když je cesta k cíli dlouhá… Vždycky mě podvědomě odrazovaly dlouhé cesty k mým cílům. Snažila jsem se racionálně si upravovat své strategie tak, aby to více ladilo se mnou. Cíle si rozdrobovat, připomínat si to, proč to vlastně dělám a proč je to pro mě důležité… Ale často se stávalo to, že jsem selhala, a dřív, než jsem se pustila do práce, jsem to vzdala. Preferovala jsem aktuální potěšení před tím, abych dělala aktivity vedoucí k mým cílům. Preferovala jsem si dát si ten cheesecake v kavárně, protože jsem na něj měla strašnou chuť, a dietu jsem mohla přece začít od zítřka. Preferovala jsem „dnes nezavolat na přidělené kontakty“, které mě mohly dovést k novým klientům na koučování. Preferovala jsem řešit aktuální problém, který ale vlastně nebyl vůbec důležitý, a tím odložit to pustit se do akce. Někdo tomu říká prokrastinace, můj názor je ten, že prokrastinace jsou pouze skryté strachy v podvědomí, které jsou dost často nelogické. Podvědomí je plné nelogických vzorců chování, které když objevíme, ťukáme si na čelo. Byla jsem nastavená na to zrazovat sama sebe a veškerým možným úsilím sabotovat sama sebe, což vedlo k silnému vnitřnímu konfliktu. Vědomě jsem věděla, co chci a proč to chci, ale v realitě jsem dělala vše pro to, abych to nedělala. A i když jsem to začala dělat, v půlce...
Kde opravdu nenajdeš své štěstí? 3 tipy, jak být šťastní hned teď

Kde opravdu nenajdeš své štěstí? 3 tipy, jak být šťastní hned teď

Čím to je, že někteří lidé jsou spokojení, a někteří, i kdybys jim nabídl neomezenou celoživotní rentu, tak budou akorát remcat a nic jim nebude dost dobré? Všichni chceme být šťastní (možná) a hledáme způsoby, jak toho štěstí dosáhnout. Doufáme, že po několika zmařených pokusech, situacích, které nevyšly podle našich představ, konečně na tu naši studničku štěstí narazíme… Nemůže se nám přeci věčně nedařit, ne? Vydáme se na cestu, při které věříme tomu, že štěstí je podmíněná komodita. „Určitě mi pomůže nové auto nebo mobil. Ne! Jsem sám a potřebuju vztah a založit rodinu, jinak šťastný nebudu!“ Začneme si plnit tyto cíle, které nás na chvíli uspokojí… a zjistíme, že ten naplňující pocit se opět vytrácí… je dočasný. Stanovíme si další a další mety, větší plat, lepšího přítele, nový dům a u každé z nich doufáme, že to bude to „ono“. Hledat štěstí vně je jako když se pes honí za vlastním ocasem Jak už jsem výše podotkla, pocit štěstí, naplnění a potěšení jsou dočasné, pokud je spojujeme s dosažením našich met. Je to úplně stejné, jako když jsme jako malé děti našly pod stromečkem vytouženou hračku – byly jsme štěstím bez sebe. Po čase nás vždy přestala bavit, zvykly jsme si na to, že jí máme a chtěly jsme jinou. V dospělosti to funguje úplně stejně, jen jsme ve výběru svých „hraček“ maličko náročnější. Princip ovšem zůstává. Žádná vnější okolnost, věc nebo dokonce konkrétní člověk nás nedovede udělat trvale šťastnými. Dokážou na chvíli nasytit naši touhu a přinést nám dočasně pocit uspokojení. Po čase se ale nespokojenost či pocit vnitřní prázdnoty opět vrátí. Výsledkem je, že nejsme nikdy trvale spokojeni se svým...
Taky děláš z osobního rozvoje sprosté slovo?

Taky děláš z osobního rozvoje sprosté slovo?

Jakožto milovník osobního rozvoje, který je mým koníčkem, a zároveň profesním zaměřením, jsem se setkala se spoustou lidí, kteří se na sobě snažili pracovat, nebo spoustu lidí, kteří se při slově „osobní rozvoj“ křižují a tvrdí, že ho nepotřebují. V tomto článku tě nechci přesvědčit o tom, že každý potřebuje osobní rozvoj, protože nejlepším rozvojovým nástrojem je dle mého život sám a zkušenosti z něj vyplývající. Tlak na to, abychom se rozvíjeli V dnešní době nemusíme řešit existenciální potřeby – to, co chceme a potřebujeme k uspokojení základních životních potřeb, si můžeme koupit v obchodě, netrpíme nedostatkem z tohoto hlediska. To nám dává prostor na přemýšlení o nesmrtelností chrousta a k tomu, abychom hledali nějaký vyšší smysl našeho života. Na tom není nic špatného, nicméně co si budeme povídat, osobní rozvoj se v posledních cca 20 letech (spíše v našich končinách, v USA i déle) stal ohromným trendem. Trh zaplavilo nespočet motivačních knih plných rad, jak máme žít náš život lépe, jak se stát úspěšnými, jak se zbavit všeho, co nám stojí v cestě k úspěchu a růstu. V dnešní době také existuje nesčetné množství seminářů, workshopů a kurzů, které jsou zaměřeny právě na toto. Pravda je taková, že se rozvíjíme a rosteme každou minutu našeho života. Život je nejlepším učitelem. Všechny vztahy, všechny události, které nás potkávají, jsou nástrojem pro náš růst. Můj názor (a filozofie) jsou takové, že v životě nic není náhoda a vše, co se nám děje, slouží právě k naší evoluci. To, kam směřujeme, a chceme směřovat, je zcela na nás. Osobní rozvoj je osobní právě z toho důvodu, že pro každého to znamená...
Proč uvězňuješ svou duši? Aneb iluze svobody, ve které žijeme

Proč uvězňuješ svou duši? Aneb iluze svobody, ve které žijeme

Tvoje duše je nespoutaná a pod nánosem všech tvých přesvědčení se ukrývá tvé pravé já. Tvé svobodné já. Pravděpodobně si svá pouta neuvědomuješ, protože s nimi žiješ již příliš dlouho. Jsi jako takový ptáček v kleci, kterého z ní tak dlouho nepouštěli, že už si na ní zvykl a nic jiného ani nezná. Iluze svobody Všichni si v životě volíme, co chceme, no ne? Každý den se rozhodujeme podle svého uvážení, jsme tedy svobodní… Hehe, to je ale velký omyl. Velmi málo lidí si uvědomuje, kolik z jejich každodenních voleb je podmíněno skrytými limitujícími přesvědčeními, která si v sobě neseme ÚPLNĚ VŠICHNI. Tato přesvědčení mohou mít velice hluboké kořeny a u mnohých ani nemusíš tušit odkud se vzaly – jejich původ si tedy nepamatuješ. Pak jsou tu jiná, více zřejmá přesvědčení, jejichž původ ti je pravděpodobně znám a jejich existenci si obhajuješ, jelikož vytváří tvé myšlenkové rámce. Ty vychází z rodiny, ze školy nebo se jedná o celospolečensky p ř i j a t e l n á přesvědčení. První příklad. Jsi žena a opustil tě otec v útlém věku, je pravděpodobné, že máš vnitřní přesvědčení, že tě každý partner opustí. Neznamená to však, že si to takto i interpretuješ, můžeš být žárlivá, manipulativní nebo mít potřebu nad partnerem kontrolu. Druhý příklad. Jsi muž a domníváš se, že jsou všechny ženy zlatokopky, protože ses setkal s několika takovými ženami – zde tedy obhajuješ své přesvědčení na základě zkušenosti, avšak si neuvědomuješ, že tohle tvoje přesvědčení právě do života přesně takové lidi přitahuje. Třetí příklad. Pokud nebudeme mít děti, nebudeme nikdy šťastní. Společnost se s dobrovolně bezdětnými lidmi velmi těžko smiřuje, a i proto ohledně tohoto kontroverzního tématu koluje mnoho limitujících přesvědčení, jako je právě...